AdEli

25/04/2026

23/06/2025

27 SMRTÍ TOBYHO OBEDA - Joanna Gierak-Onoszko.

Kniha o Kanadě. Ne o krásné přírodě a dokonalé zemi, ale o utrpení dětí původních obyvatel v internátních školách. Kanada mi vždy přišla jako krásná země uvnitř i navenek. To se po přečtení knihy změnilo, vystřízlivěla jsem a dozvěděla se velmi temnou stránku nedávné minulosti téhle země, s níž se ona sama vyrovnává až v posledních letech.
Nevěřila bych, kolik bolesti a utrpení lze způsobit malým dětem, které rodiče s důvěrou umísťovali do internátních katolických škol. Dětem se nedostalo žádného vzdělaní, namísto toho byli psychicky i fyzicky týráni, hladověni a sexuálně zneužíváni. Spousta z nich tuhle “výchovu” katolických kněží a řádových sester nepřežila. Ti, kteří přežili, mají celoživotní trvalé následky. Jedná se se o cca 150 tisíc dětí, z nich předčasně zemřelo přímo v internátech cca 6 tisíc. A to vše ve 20. století na území panenské Kanady.

Kniha popisuje, jak se Kanada s těmito traumaty přeživších vyrovnává. Jak se o nich veřejnost i představitelé země dozvěděli a jak se k tomu postavili.
Poslední internátní škola byla v Kanadě zavřena teprve v roce 1996. V knize jsou rozhovory se žáky Katolické internátní školy sv. Anny ve Fort Albany. Ta fungovala v letech 1902 - 1976.

V Kanadě je velkým problémem i systémové znásilňování domorodých žen. Ročně je tam zaznamenáno 460 tisíc napadení sexuálního charakteru. Více než tisíc žen se každý den stane obětí sexuálního násilí. Z tisíce takových případů je jich nahlášeno jen 33. K obvinění dojde v pouhých 12 případech a rozsudku se dočkají jen 3 z nich. To jsou data z roku 2019. O tom, že Kanada může být pro ženy smrtelně nebezpečné místo se musí mluvit.

Činíme to, co jiní činili nám. To, co zažívali žáci v internátních školách, často dělali i jiným… do škol se dostávali děti i v předškolním věku, kdy je tam rodiče poslali se staršími sourozenci. Ve školách ovšem sourozence záměrně rozdělovali, až se úplně odcizili.

Je potřeba, aby se o těchto traumatech mluvilo a vědělo. Byť vám u čtení této knihy spadnou růžové brýle o zemi nekonečných lesů, je jen málo dokumentárních děl, které vám poskytnou tak komplexní pohled i na současnou kanadskou společnost.

14/05/2025

Ian Urbina - OCEÁN MIMO ZÁKON.
Dokumentární kniha amerického novináře o tom, jak těžký je život daleko od pobřeží, v nekonečnosti oceánu. Oceán postrádá ochranu, je plný chaosu a zoufalství, jímž lidé, kteří na vodě pracují, často musí čelit.
Ian Urbina sbíral podklady pro tuhle knihu na cestách, které čítaly čtyřicet měsíců, osmdesát pět letadel, čtyřicet měst, všechny světadíly, přes 12 000 námořních mil po všech pěti oceánech a dalších dvaceti mořích.
Přesto, že více než 56 milionů lidí po celém světě pracuje na moři na rybářských lodích a 1,6 milionů na nákladních lodích a tankerech, víme toho o moři překvapivě málo.
V knize jsou příběhy o nezákonném rybolovu, černých pasažérech, o lékařce přepravující ženy na otevřené moře, aby tam prováděla jinak ilegální potraty.
Nejvíce mne zaujaly příběhy o pytláckém lovu ryb, vytěžování moří a týrání mořských živočichů. Jsou zabíjeny tisíce tun nevinných mořských živočichů, zaměstnanci na lodích většinou pracují v nelidských podmínkách i 20 hodin denně, 7 dní v týdnu bez adekvátní mzdy. Na lodích je minimální hygiena a kapitáni lodí neváhají lovit tisíce tun ryb, přesto, že riskují potopení lodi a i k tomu často dochází.
Kniha je obsáhlá, nicméně velmi zajímavá.

30/07/2023

ANGLICKÁ KUCHYNĚ SLEČNY ELIZY - Annabel Abbsová.

Oddechová kniha z viktoriánské Anglie nejen pro milovníky vaření. Příjemné čtení, po kterém budete mít chuť něco dobrého uvařit.

07/06/2023

MÍSTO, ODKUD NENÍ NÁVRATU - Mihrigül Tursunová.

Recenzi ke knize se chystám napsat asi měsíc a stále nevím, co psát. Je to šílené, o to víc, že se to děje stále. Právě teď. Milionům Ujgurů žijícím v Číně. A není, jak jim pomoct. Nebo je, ale já to nevím.

V květnu 2022 učinila vysoká komisařka OSN pro lidská práva návštěvu Číny za účelem vyšetřování porušování lidských práv v oblasti Sin-t’iangu. Vydala 46 stránkový dokument, který odhaluje rozsah a závažnost porušování lidských práv. Čínští představitelé tuto zprávu odmítli jako lživou a plnou dezinformací.

A o čem kniha je? O životě jedné Ujgurky, která byla vězněna v detenčních zařízeních v Číně, mučena a sterilizována proti své vůli. Odebraly jí děti, když jim byly dva měsíce. Po prvním propuštění z vězení po pár měsících jí místo tří dětí vrátili jen dvě… poprvé ji uvěznili v roce 2015, v roce 2018 se dostala zpět do Egypta, zázrakem díky manželovi, který je Egypťan. Amerika jí téhož roku nabídla azyl, když jim poví svůj příběh. A tak v listopadu 2018 vystoupil v Kongresu před politiky a novináři a pověděla jim realitu Ujgurů žijících v Číně. Stále není v bezpečí. Čínská vláda si ji našla i v Americe a opakovaně se ji snažila zabít.

Jak píše Mihrigül na konci své knihy - “zbytek světa se musí dozvědět, jaké nepředstavitelné hrůzy ujgurský národ zažívá. Přežila jsem, abych o tom mohla vyprávět. Nechci, aby někdo později řekl, že o ničem nevěděl.”

Já už o tom vím. Vybízím vás, přečtěte si knihu také, ať to víte i vy. Není to pěkné čtení, ale je to realita a současnost. Něco, co se stále děje. A řešením není, zavřít nad tím oči a říct, že takové smutné věci neradi čtete. Ani mně to nebylo příjemné, ale jsem ráda, že to vím. Vězte, že těm lidem, kteří to zažívají ve chvíli, kdy vy tu knihu čtete doma v bezpečí, je mnohem hůře. Ve stejnou chvíli upírají oči k nebi a prosí o pomoc. I osvěta je důležitá. Každý člověk, který bude znát pravdu, se počítá.

V komentáři je odkaz, kdo by si chtěl přečíst více o aktuální situaci Ujgurů i mimo knihu.

03/05/2023

DCERA SNĚHU od Eowyn Ivey byla pro mne pohádkou.

Příběh jednoho manželského páru, který touží po dítěti. Jedno dítě se jim narodilo mrtvé, uplynulo několik let a další se jim nedaří počít. Rozhodnou se odejít na Aljašku a začít zde nový život. Když v zimě napadne sníh, postaví ze sněhu místo sněhuláka malou dívku. Daji jí šálu a rukavice. Druhého dne venku není ani dívka ze sněhu, ani rukavice s šálou. Zanedlouho uvidí u lesa postávat malou holčičku, která má jejich šálu a rukavice…

Sblíží se, holčička za nimi chodí častěji a častěji, jen na noc vždy odejde do lesa. Jakmile začne na jaro roztávat sníh, rozloučí se s nimi. Jack si myslí, že už ji nikdy neuvidí. Mabel ví, že se vrátí a šije pro ni nový kabátek. Ví to, protože v dětství četla ruskou knihu o Sněguročce. A tam je ten příběh popsán….

Je Faina, dívka, která s nimi večeří s povídá si, skutečná nebo jen fantazie?

Odpověď neznám ani po přečtení knihy. Proto pro mne kniha byla pohádkou. A tím nemyslím, že bych z knihy byla tolik okouzlena. Co se mi na knize nejvíce líbilo, byl barvitý popis přírody, zimy a života na Aljašce. Ten popis mne více vtáhl do děje, než samotný příběh. Který bezesporu byl zajímavý, pohádkový, fantazijní.

Navzdory vysokému hodnocení mne kniha neokouzlila tolik. Nicméně někoho, kdo má rád příběhy na hranici skutečnosti a fantazie, kniha může velice zaujmout.

24/04/2023

SVOLENÍ - Vanessa Springora
Autobiografický román o vztahu čtrnáctileté dívky a padesátiletého muže.

Vanessa Springora je francouzská režisérka a nakladatelka. Mužem, s nímž měla vztah, je Gabriel Matzneff, pedofilní francouzský spisovatel a sexuální predátor, který za svá literární díla získal i ocenění. To bylo ovšem předtím, než byla vydána kniha Svolení v roce 2020. Vztah mezi nimi probíhal v 80. letech, kdy společnost ve Francii byla mnohem tolerantnější. Své sexuální praktiky G.M. popisoval v několika knihách vydaných v 70. a 80. letech. Tehdy byly jeho praktiky přehlížené a společností tolerované. Byl považován za spisovatele, který obhajuje svobodu. Ve Francii byl až do vydání románu Svolení uznávanou součástí francouzské literární scény.

Matka dívky o vztahu věděla a “akceptovala” jej. Ona sama přivedla dceru na večírek mezi spisovatele, kde se s ní G.M. seznámil. Dívka se do něj zamilovala a se vztahem souhlasila. Chyběl jí otec, který rodinu v brzkém dětství opustil a neudržoval s dcerou kontakt. Byla ráda, že ji někdo obdivuje a miluje. Až později pochopila, že je ve vztahu využívána a sama z něj odešla a chtěla začít nový život. S následky bojuje po celý život a navštěvuje terapie.

Gabriel Matzneff stále žije. V době vydání knihy mu bylo 83 let.

23/04/2023

OSM HOR - Paolo Cognetti.

Ach, tolik milá a nenápadná kniha. Nevěděla jsem vůbec, co od ní čekat. Dostala jsem se k ní náhodou a předtím o ní neslyšela. Při čtení jsem byla příjemně překvapena. Byla tak jemná a zároveň drsná nekompromisností a tvrdostí hor. Bylo v ní tolik obyčejného a přitom hlubokého. Nadchla mne. Úplně jsem zatoužila jet do míst z knihy a vše tam s nimi prožít. Projít se tam a na vše se dívat jejich očima. Kniha vás celého pohltí.

Po přečtení jsem v mapě hledala, kde ty hory jsou a chtěla si o knize něco přečíst na internetu. A zjistila jsem, že byla i zfilmována a film se právě promítá v kinech. Ten film bych moc ráda viděla.

Kniha je o přátelství a lásce. A nejen mezi lidmi, ale i k přírodě a horám.

Kdo z vás je milovník hor? A kdo má raději moře?

13/04/2023

Beton a hlína od Viktorie Hanišové.

Kniha rozhovorů o udržitelnosti, soběstačnosti a bližšímu vztahu k zeleni ve městě. Rozhovory vede spisovatelka Viktorie Hanišové se zakladateli jednotlivých spolků či organizací.

Pro mne velice zajímavá kniha, která nahlíží na zahradničení a život na komunitních zahradách, na včelařství, pěstování zeleniny a ovoce v zahrádkářských koloniích, kompostování, permakulturu a recyklaci starého nábytku především ve velkých městech. Dozvěděla jsem se v ní spoustu zajímavých informací.

Pokud si někdo nechce knihu číst a přesto by je konkrétní místa a spolky zajímaly, uvádím jejich výčet:
🌿 komunitní zahrada Kuchyňka - Praha
🌿 Asociace místních potravinových iniciativ (AMPI)
🌿 družstvo Viktorina Loca - Příbor
🌿 Hradčanské včely - Praha
🌿 Permakultura Lipka - Brno .cz
🌿 Trash Hero
🌿 zahrádkářská kolonie na Žlutém kopci - Brno
🌿 čtverečková zahrádka, Ekodomov
🌿 Na Ovoce
🌿 komunitní zahrada Pastvina - Praha .pastvina
🌿 Guerilla gardening Brno
🌿 Kokoza - Praha
🌿 Z pokoje do pokoje - Praha

04/04/2023

Foukal vítr, když jsem fotila šaty. Jindy jsem je nestihla vyfotit. Vše teď má úplně jiné tempo se třemi dětmi. Někdy mám pocit, že je to jízda na horské dráze. Adrenalin. A často se sebe ptám, jak to zvládají maminky se čtyřmi, pěti a více dětmi… jak rozdělí čas, který je pořád stejný, mezi více neustále štěbetající děti… i když je frmol, život je krásný❤️

Na šaty čekala Eva téměř dva měsíce, než jsem je ušila přes střídající se nemoci všech dětí i mne. A já jsem velice vděčná za její trpělivost a ochotu čekat. A za důvěru. Snad se budou šaty líbit.

29/03/2023

Kniha Z Popela ve mne vyvolala během čtení spoustu rozporuplných pocitů. Od strachu, pohoršení, milých myšlenek až po slzy na samotném konci knihy, který jsem nečekala.

Je to kniha plná emocí a myšlenek. Kniha, která vás okamžitě vtáhne do děje a do poslední strany nepustí. Kniha se odehrává ve Švédsku, napsal ji švédský spisovatel, ale nebojte, detektivka to není.

A o čem příběh je? O rodině se třemi syny, kteří měli chalupu v lesích u jezera, kde trávili dětství. Byť zní místy popis jejich dětství idylicky, úplně tomu tak nebylo. Bráchové se sejdou po matčině smrti, aby splnili její poslední vůli… kniha je tvořena právě tím posledním dnem a vzpomínkami na dětství…

Nenápadná a za mne skvělá kniha. Miluji takovéhle knihy. Knihy plné emocí a nelehkých životních situací. Takový totiž život je.