01/04/2026
Dnes tu mám na ukázku dvojpráci. Jedná se o francouzské culloty (bruchy/kamaše) z období prvního císařství. Ty v oranžovovo-hořčičné barvě náleží gardovému četnictvu v letech 1804-15 a ty světlé patří pěchotě, tyto konkretní pluku voltižérů (voltigeurs ) v rozmezí let 1809-15.
Na první pohled se tyto kamaše liší několika zásadními detaily a sice knoflíky, kapsami i zadkem. Podle zdrojů, jež jsem obdržel, jsem u kamaší četníků vycházel ze svých střihů, tudíž mají větší prostor pro zadek a chůzi v něm. Zde se to dá odvodit především díky sezení v sedle, zatíco pěchotní jsou střihu dodaného zákazníkem a ne zcela kompletního, proto zde jsou jisté nuance. Co je podstatné, tak ty pěchotní (voltižérské) jsou uplejší na tělo především jako prevence zánětů po zranění. Další věcí jsou zmíněné kapsy - pěšák nemá mít majetek, je figurkou na šachovnici bitevního pole, proto je absence kapes zcela na místě, zatímco polní četník s sebou nosí mnoho propriet nutných k výkonu své služby, na které je batoh či brašna sedla zkrátka malá. Posledním viditelným detailem jsou knoflíky. Gardové četnictvo vzniká v roce 1801 a návrhy uniforem se plošně aplikují v následujcích letech, tedy před vyhlášením první koaliční války Napoleonu. V mírových letech bylo možné a běžné mít knoflíky kovové (tyto konkretní jsou přímo od pařížského výrobce) a díky ustálenému počtu polních četníků bylo proveditelné mít vyrobené knoflíky i pro další léta. Zatímco u pěchoty a její potřebě prošoupané a záplatované kalhoty měnit by výroba knoflů byla pro státní kasu značná položka jak po stránce finanční tak i surovin. Proto má pěšák v drtivé většině knoflíky potahované stejným materiálem jako kalhoty. Buď je potahovaným středem kovový kroužek, vysoustružené dřevo nebo vařená kůže. Integrální pas zajišťuje, že culloty sedí perfektně a zadní úvaz umožňuje případné povolení pokud jejich nositel zhubne/přibere.
Krom základních vnitřních švů je vše kompletní ruční práce (včetně potahování knoflů)
Materiál: vlna, len, dřevo, obecný kov
