Mama Chic

Mama Chic Silikonové korále pro maminky, nosící pás pro nošení "na koni" Kawallo, potisk trik

Korále pro mámy s malými dětmi vyrobené z měkkého silikonu neobsahujícího zdraví škodlivé látky a šetrného k dětským dásním i prořezávajícím se zoubkům. V mnohabarevném provedení jsou tak bezpečným módním doplňkem pro maminky a zábavným rozptýlením pro neklidná dítka ....

"Jediná odpověď, která dítěti opravdu zůstane v hlavě, je odpověď na otázku, kterou si položilo nebo mohlo položit samo....
21/07/2025

"Jediná odpověď, která dítěti opravdu zůstane v hlavě, je odpověď na otázku, kterou si položilo nebo mohlo položit samo."
Z knihy Proč děti neprospívají od Johna Holta

Maya a tata - rozhovor ve vane M : Tati tesis se na zejtra ?T : Ja mam zejtra normalni pracovni den, nejsem s vami.M : A...
31/10/2024

Maya a tata - rozhovor ve vane

M : Tati tesis se na zejtra ?
T : Ja mam zejtra normalni pracovni den, nejsem s vami.
M : Ale jestli se tesis na zejtra ?
T : No, budu fotit nekolik hodin s.....
M : Ja se te neptam, co budes delat. Ptam se, jestli se tesis na zejtra ?
Ticho

T : ....Jo, tesim se.

Bavi me, jak nas vracej k sobe ❤

Pokud máte doma, stejně jako my, Bořka Stavitele, tak tady jeden tip, jak si za celkem levno sehnat zábavičku na dlouho ...
27/01/2024

Pokud máte doma, stejně jako my, Bořka Stavitele, tak tady jeden tip, jak si za celkem levno sehnat zábavičku na dlouho pro celou rodinu :

1/ Bořek sází, buduje, staví
2/ Tatínek lamentuje a lamentuje nad bordelem a vysává a vysává
2/ Sestřička a maminka přebírají čočku a hrách - hrách na ošatku....a dál už to znáte....

Ale ZÁBAVA musí být !

Síla "všichni to tak maj" Memu muzi se dlouha leta zdavaly nocni mury o tom, jak ve skole psal pisemku a prestala mu psa...
25/01/2024

Síla "všichni to tak maj"

Memu muzi se dlouha leta zdavaly nocni mury o tom, jak ve skole psal pisemku a prestala mu psat propiska. Celkem ho ty sny stresovaly.
Jednou se s tim sveril nekde na FB a napsalo tam nesmirne mnozstvi lidi do komentaru, ze to maji taky tak...
Uz podobne veci by za me mely byt alarmujici a prinejmensim! k zamysleni.

Pred par tydny jsem shledla kratky dokument "Odstrizene deti" a zas me tolik sokovalo, co vsechno jsou schopni rodice svym detem "zpusobit", protoze nedokazi/neumi naslouchat sve intuici, svemu vnitrnimu hlasu. Protoze vice veri lekari, ktery vidi jejich dite 1x za pul roku a na pul hodiny.

Protoze kdyz jim v srdci zacne hlodat ten maly cervik pochybnosti, nechaji se uchlacholit tim starym znamym "vsichni to tak maj"..."to si zvykne" a tak podobne.

Nemyslim to nijak zle, vim, ze to neni VUBEC JEDNODUCHA VEC, ale chtela jsem spis tady apelovat, podporit...
nebojte se mít věci jinak....kdyz tam v hloubi duse, ne v hlave, citite, ze tohle je proste spatne...ze takhle to proste byt nema nebo A TO HLAVNE, ze tak to nechcete Vy.....

Něco mezi nebem a Zemí.Anebo algoritmus, kterej už umí číst i myšlenky několik týdnů do budoucnosti.Od nakladatelství Ka...
19/01/2024

Něco mezi nebem a Zemí.
Anebo algoritmus, kterej už umí číst i myšlenky několik týdnů do budoucnosti.
Od nakladatelství Kazda pár pěkných knížek už doma máme.
Tahle na Jéžíška vyskocila už začátkem zaří a to ještě v předprodeji, takze o ní ani mnoho nevěděl, ale příslib dobrodružného čtení deníku o cestě do neznáma zlákal.

Tím Ježíškem, co ji kupoval jsem byla já.
Tu cestu pak absolvoval o 3 měsíce později můj muž, který si o tom tou dobou ještě ani nesnil...leč okolnosti se poskládaly a džungle si ho zavolala.

Já to pořád říkám, že Ježíšek existuje !
A nám letos nosil i stejné dárky.
Posuďte sami.
Foto z expedice mého muže do Amazonie (Peru).
Prenádherné obrázky z knížky "Cesta k poslední řece" (též Amzonie), kterou prave cteme s detmi na dobrou  noc a moc nás zatím baví !


DĚKUJI.Krásné byly poslední dny.Neoslavila jsem své narozeniny. Opět. Protože už nějakou dobu slavím bytí tu na Zemi kaž...
14/12/2023

DĚKUJI.

Krásné byly poslední dny.
Neoslavila jsem své narozeniny. Opět. Protože už nějakou dobu slavím bytí tu na Zemi každý den. Dostala jsem tenhle přenádherný dárek - z materiálních věcí asi to nejcennější, co teď mám. Stihla ho ztratit a zase najít. A na Vánočním Jarmarku v Mayině škole, kde jeden den v týdnu pobývám jako dobrovolník, si zapět a zatančit na podiu.
Od školky jsem moc chtěla zpívat. Můj hlas ale nebyl dost dobrý pro školkový sbor a tak jsem směla jen sedět a poslouchat. Nikdy jsem pak už nikde veřejně nezazpívala.
Od dob vystupování v ZUŠ na přehrávkách a soutěžích, což byl jeden velký stres, jsem už nechtěla ani nikde vylézt s čímkoliv na podium.
Můj hlas byl navíc vždycky označován za slabý a nikdo mě nikdy neslyšel, takže má sebedůvěra lety spíše klesala.
Prostředí Liberecké Sudbury školy je LÉČIVÉ. Děti jsou v něm svobodné a nikdy jsem nepotkala tolik krásných a vyspělých bytostí pohromadě. Nám dospělým tak umožňují se znovu dostávat na jejich VLNU. Děkuji ♥️

PS: Autorkou naramku je "leptane stribro JEZEK"(najdete na FB). Na naramku jsou obrazky mych deti a taky srdicko od meho muze.

Maya je oficialne uz ve 2. tride. Nejsem si ale jista, ze by vam to na dotaz byla schopna rict. Neni to pro ni dulezite....
02/11/2023

Maya je oficialne uz ve 2. tride. Nejsem si ale jista, ze by vam to na dotaz byla schopna rict. Neni to pro ni dulezite. Tak jako pro ni neni dulezite, ze uz ma doma v deskach 2 vysvedceni. Myslim, ze to dokonce zapomnela, protoze kdyz jsem se zminovala, ze nam dorazila, vubec se nevyjadrila, ze by ji zajimala a chtela je videt. Dost mozna ani nevi, co slovo "vysvedceni" znamena.
Proc taky.
Co behem roku dela, vi nejlepe ona sama. Nepotrebuje si to precist na kousku papirku, kde tomu snad nekdo da vetsi dulezitost kulatym razitkem.
Nedava jí dokonce ani smysl jezdit jednou za pul roku na prezkouseni. Nedava ji to tak moc smysl, ze minule cestou sice precetla pul knizky (podruhe v zivote a zatim naposled se rozhodla cist text v kuse), ale tam o tom nerekla ani slovo a celou dobu mlcela a ja se jí nedivim. Vlastně jsem dost mlčela s ní.
Taky totiž nevidim duvod povidat pani na ulici, co jsem prave potkala, co jsem minuly pulrok delala a jak jsem se v cem zlepsila. A už vůbec bych nechápala, kdyby o mně takhle paní na ulici vykládal můj muž, co by zrovna šel se mnou....A pani na prezkouseni je (at sebeprijemnejsi) proste cizi pani, kterou vidime 2x do roka.
Jezdime si tak 2x do roka 6 hodin tam a zase 6hodin zpet pulhodinky pomlcet.

Pro nekoho mozna absurdni, ale ja tohle vyse zminene povazuji za dulezite neztratit. PROČ ?

Na to Vam mozna odpovi uryvek z knizky Digideti od Jana Krsňáka :
"Ve školách je zapotřebí změnit mnohem více, například zrušit domácí úkoly, ale přejeme-li si, aby se naše děti neupínaly na lajky, srdíčka a počet sledujících, musíme je přestat známkovat. Závislost na číslíčkách programově vytváříme už od první třídy.
Než děti vlezou na sociální sítě, uz jsme jim rozdáváním známek předpřipravili mozek na závislost na nich. IG, TikTok, Snapchat a dalsí sbírají plody vzdelavaciho systemu. Prirozena schopnost vyplavovat dopamin (a další potěšující hormony jako ovytocin či serotonin) dává člověku moc být klidným (seberegulace) a spokojeným (sebehodnota), kdykoli se rozhodne, že takovým chce být.
Právě v tom spočívá lidská svoboda, právě to znamená být sebevědomým a schopným člověkem. A právě to ztrácíme, zvykneme-li si, že číslo udělané paní učitelkou nebo algoritmem říká, jak na tom jsme."

PS: Za sebe bych k tomu ještě dodala, že slovní hodnocení je v tomto ohledu stejně škodlivé jako známky a že hodnotit někoho kladně je stejně škodlivé jako hodnotit ho záporně.

Po známkách, lajcích, srdíčkách pak v dospělém životě přichází celá řada lidí/institucí, která má v ruce velmi mocný nástroj k naší manipulaci a pokud jsme na ni naučeni, ochotně ji přijmeme.

Tonda, Slávka a kouzelné světloDneska bych Vám tu chtěla doporučit jeden úžasný film. Je pro děti (i dospele), i když je...
24/10/2023

Tonda, Slávka a kouzelné světlo

Dneska bych Vám tu chtěla doporučit jeden úžasný film. Je pro děti (i dospele), i když je trochu strašidelný, takže třeba náš čtyřleťák se bál a menší bych toho tedy ušetřila. Je dokonalý po všech stránkách. Výtvarná, "herecká", myšlenka.
Nebude úplně mainstream, takze je trochu zazrak, ze se aspon okrajove dostal do kin. My meli to stesti, ze jsme na nej pri nasi navsteve "kino jednou za rok" narazili. Stalo to tedy i za predkinove drama, kdy jsme 10minut pred zacatkem filmu s popcornem v ruce zjistili u vstupu, ze jsme ve spravnem meste, ale jinem kine 😅

Je to nevsedni zazitek a tesim se, az se na nej nekdy budu moci kouknout znovu.

Ps: Pro Jablonecke bude v kine Radnice tuto nedeli 😉


KDE JE HRANICEObcas premyslim nad tim, kde konci hranice osobni svobody a kdy ma clovek vyjadrit svuj nazor a kdy radeji...
26/09/2023

KDE JE HRANICE

Obcas premyslim nad tim, kde konci hranice osobni svobody a kdy ma clovek vyjadrit svuj nazor a kdy radeji mlcet, protoze uz to neni jeho vec a nikdo se ho na nic neptal...
Ted koncem leta me k tomu zase primela jedna zkusenost.
S detmi jsme dorazili na plny koupak.
Na brehu hlava na hlave a i ve vode se to dost hemzilo.
Hluk kolem tomu odpovidal.
I presto z toho monotonniho hlaholu "vycnival" pomerne hlasity detsky plac.
Né plac, kdy se dite vzteka, protoze s necim nesouhlasi nebo je unavene, ale takovy ten plac, ktery vam rve srdce.
Plac, kdy ma minimalne ono pocit, ze mu jde o zivot.
Prejizdela jsem pohledem po davu a jak jsme uz svleceni mirili do vody, videla jsem uprostred vodni plochy, kde nestaci ani dospely dite cca 2 roky s tatinkem. Dite melo na sobe jen rukavky, intenzivne plakalo a tatinek ho obcas pritahl za nohu k sobe a pak hodil do vody.
Kolem postavaly desitky lidi a prihlizely tomu.
Vsechno se ve mne sevrelo.
Zaroven jsem si uvedomila, ze znam sama situace, kde by nekdo z vnejsku mohl povazovat nase deti za chudaky, protoze se zrovna vyskytl u momentu, ke kteremu nema kontext.

Nebylo to moje dite, melo tam sveho rodice, neznala jsem kontext.
Ale ani kvuli sobe, ani kvuli svym detem jsem nedokazala mlcet.
Dosla jsem vodou k nim a priznam se, ze ne uplne v klidu jsem se tatinka zeptala, jestli neslysi, ze to dite place a at ho vezme ven, ze se mu to ocividne nelibi.
Odvetil, ze si to vyresi sam, ale muj komentar ho evidentne vykolejil a s ditetem zamiril na breh.

Dodnes premyslim, jestli byla moje reakce spravna. Jestli jsem diteti spis neuskodila a jestli jsem vubec na to mela pravo.
Priste bych se urcite pokusila zachovat vetsi klid, ale asi bych ani podruhe nechtela byt zticha.
Sama bych byla rada, kdyby mi nekdo v podobne situaci pomohl a budu i rada, kdyz si NEMLCET i kdyz VSICHNI kolem mlci odnesou z tohoto zazitku me deti.

Zarazi me, jak v davu dokazeme prehlizet BEZMOC jednotlivce, i kdyz pevne verim, ze to neni pravidlem.


KDE JE HRANICEObcas premyslim nad tim, kde konci hranice osobni svobody a kdy ma clovek vyjadrit svuj nazor a kdy radeji...
26/09/2023

KDE JE HRANICE

Obcas premyslim nad tim, kde konci hranice osobni svobody a kdy ma clovek vyjadrit svuj nazor a kdy radeji mlcet, protoze uz to neni jeho vec a nikdo se ho na nic neptal...
Ted koncem leta me k tomu zase primela jedna zkusenost.
S detmi jsme dorazili na plny koupak.
Na brehu hlava na hlave a i ve vode se to dost hemzilo.
Hluk kolem tomu odpovidal.
I presto z toho monotonniho hlaholu "vycnival" pomerne hlasity detsky plac.
Né plac, kdy se dite vzteka, protoze s necim nesouhlasi nebo je unavene, ale takovy ten plac, ktery vam rve srdce.
Plac, kdy ma minimalne ono pocit, ze mu jde o zivot.
Prejizdela jsem pohledem po davu a jak jsme uz svleceni mirili do vody, videla jsem uprostred vodni plochy, kde nestaci ani dospely dite cca 2 roky s tatinkem. Dite melo na sobe jen rukavky, intenzivne plakalo a tatinek ho obcas pritahl za nohu k sobe a pak hodil do vody.
Kolem postavaly desitky lidi a prihlizeli tomu.
Vsechno se ve mne sevrelo.
Zaroven jsem si uvedomila, ze znam sama situace, kde by nekdo z vnejsku mohl povazovat nase deti za chudaky, protoze se zrovna vyskytl u momentu, ke kteremu nema kontext.

Nebylo to moje dite, melo tam sveho rodice, neznala jsem kontext.
Ale ani kvuli sobe, ani kvuli svym detem jsem nedokazala mlcet.
Dosla jsem vodou k nim a priznam se, ze ne uplne v klidu jsem se tatinka zeptala, jestli neslysi, ze to dite place a at ho vezme ven, ze se mu to ocividne nelibi.
Odvetil, ze si to vyresi sam, ale muj komentar ho evidentne vykolejil a s ditetem zamiril na breh.

Dodnes premyslim, jestli byla moje reakce spravna. Jestli jsem diteti spis neuskodila a jestli jsem vubec na to mela pravo.
Priste bych se urcite pokusila zachovat vetsi klid, ale asi bych ani podruhe nechtela byt zticha.
Sama bych byla rada, kdyby mi nekdo v podobne situaci pomohl a budu i rada, kdyz si NEMLCET i kdyz VSICHNI kolem mlci odnesou z tohoto zazitku me deti.

Zarazi me, jak v davu dokazeme prehlizet BEZMOC jednotlivce, i kdyz pevne verim, ze to neni pravidlem.


Behem doby covidové si řada rodičů vyzkoušela přesun školy domů. U někoho to mělo efekt ten, ze se deti do skoly uz nevr...
18/09/2023

Behem doby covidové si řada rodičů vyzkoušela přesun školy domů. U někoho to mělo efekt ten, ze se deti do skoly uz nevratily. Nekdo si naopak po jejim skonceni ulevne oddychl a ujistil se, ze ucit deti doma by pro nej urcite nebylo.

Ja jsem jen k tomu chtela napsat tolik.
Je jeste jedna moznost, jak se muzete vyhnout skolskemu systemu a pritom i trapeni se navzajem doma.
SEBERIZENE VZDELAVANI nema s presunem vyuky domu nic spolecneho a jsem presvedcena o tom, ze pro radu rodin muze byt SPASOU.

Zde k tomu uryvek z knizky Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje od Petera Graye, profesora psychologie na univerzite v Bostonu, ktery vedl radu vyzkumu v oblasti neuroendokrinologie, vyvojove psychologie a vzdelavani :

"Zkoušeli jsme "domaci skolu" a byl to obrovsky propadak - čelili jsme stejným problemům, které měl syn ve státní škole, pouze jsme změnili místo. Vyzkoušeli jsme spoustu různých učebních plánů, ale nebylo to zkrátka ono. On i já jsme se cítili nejšťastnější, když jsem ho prostě nechala být. Mezitím jsem si sama dělala průzkum ohledně jiných způsobů domácího vzdělávání, a pokaždé, když jsem četla o unschoolingu, pomyslela jsem si: To by pro něj bylo to pravé, prostě to vím. Měla jsem ale strach mu věřit, tak jsme se v tom plácali a předstírali domácí školu. Když se mé dvě mladší děti naučily samy číst, byl to ten aha moment, kdy jsem si řekla: Hej, ono to vážně funguje."

Knížku přeložila autorka Blogu Sebeřízenci a spoluzakladatelka Liberecké Sudbury školy a koupit si ji můžete zde : www.seberizenci.cz

Adresa

Jablonec Nad Nisou
466 01

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Mama Chic zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Mama Chic:

Sdílet

Kategorie