02/06/2026
Někdy si v butiku nevybíráme oblečení.
Vybíráme si, jestli si ještě dovolíme být samy sebou.
Za ty roky jsem potkala stovky žen.
Většina z nás netouží po uniformě, ale po přijetí…
Jenže právě tam se to začne lámat.
Protože když člověk příliš dlouho hlídá, aby nebyl „moc“, aby nevybočil, aby nebyl vidět, začne pomalu ztrácet něco velmi jemného — vlastní pocit sebe sama …
A pak vzniká dnešní paradox:
všichni chtějí být originální…
ale jen způsobem, který je bezpečný … 🥳
A řeknu vám jeden svůj příběh.
Před asi 18-ti lety, ještě když jsem měla butik v Českých Budějovicích, jsme šli s mým Kájou do Intersparu.
Pamatuju si to dodnes.
Měla jsem dlouhý černý kardigan s červeným drakem na zádech a červené kozačky.
Na tehdejší dobu možná zvláštní úkaz.
A vlastně… možná i na dnešní.
Jenže já jsem se jako “úkaz” nikdy necítila.
Já jsem si vždycky oblékla to, v čem mi bylo dobře.
Nikdy jsem nešla ven s tím, co tomu řeknou lidi.
Nepřemýšlela jsem nad pohledy kolem sebe.
A tehdy mi Kája řekl:
„Alenko, za tebou se všichni otáčejí.“
A já mu úplně přirozeně odpověděla:
„Já je nevidím.“
A to byla a dodnes je pravda.
Možná jsem jim připadala jiná.
Ale já jiná opravdu byla ( je to stále stejné 😂)
Protože jsem se chtěla cítit sama sebou, i kdyby mi celý svět říkal, že se to “nehodí”.
A možná právě o tom móda opravdu je.
Nezapadnout za každou cenu.
A neztratit se ve všedních názorech těch, kteří mají na názor samozřejmě právo, ale nárok na názor a vkus není jedno a totéž 😊 …
Móda je to, co si můžete koupit každý den.
Ale vkus je to, co s tím dokážete udělat.
Milé ženy, buďte ženami.
Noste se tak, choďte tak, narovnejte se 😉 - jste Bohyně, to je nám dáno shůry 🙏
A když se budete cítit dobře, - je to za 3 🤡
Bohyně nejsou průměr názorů okolí 👠
