17/08/2026
https://www.facebook.com/share/p/1FtMwWA6LK/
🏙️ Jak mají obce a města pečovat o prostředí, ve kterém žijeme?
Kvalita vystavěného prostředí zásadně ovlivňuje náš každodenní život. Přesto se architektura, veřejný prostor, krajina nebo správa obecního majetku v komunální politice často dostávají do pozadí.
Česká komora architektů proto před podzimními komunálními volbami zveřejnila 10 tezí pro obce a města:
1. Strategický plán jako společná dohoda obce
Řada obcí má strategický plán. V praxi však bohužel zůstává formálním dokumentem bez jasných priorit, vazby na rozpočet a bez pravidelné aktualizace.
2. Srozumitelná a jasná podoba územního plánu
Většina obcí má územní plán. Bohužel často slouží pouze k vypořádání individuálních požadavků, nikoliv k promyšlenému a společné dohodnutému směřování obce. Ostatní nástroje územního plánování zůstávají nevyužity.
3. Zodpovědná správa městského/obecního majetku
Mnoha obcím chybí přehledné znázornění nemovitého majetku i strategie péče o něj. V důsledku toho se rozhoduje nekoncepčně a nepřehledně. Nejen pozemky, ale i budovy často leží nevyužité.
4. Zaměření na konkrétní projekty či problematiku
Specifické problémy obce bývají často řešeny nahodile, podle aktuálních možností nebo dotačních výzev. Vhodnější je vybrat priority v rámci participace na strategickém plánu a připravovat jejich řešení adekvátní dobu a s odbornou péčí.
5. Využívání dotací pro kvalitní vystavěné prostředí
Mnoho obcí přistupuje k dotačním programům pouze jako k možnosti získat finance. Výsledkem jsou projekty připravené ve spěchu, bez dostatečné odborné přípravy a často bez jasné vazby na skutečné potřeby obce. Důsledkem může být frustrace občanů a nezájem o ovlivňování prostředí.
6. Cílená podpora výtvarných intervencí a regulace reklamy včetně výdejních boxů
Řada obcí rezignovala na výtvarná díla ve veřejném prostoru. V západní Evropě a USA se již od 60. let uplatňuje praxe, kdy stát nebo města věnují část veřejné investice na výtvarné intervence. V ČR byla tato tradice zrušena. Města u nás rezignovala i na grafickou kvalitu svého prostředí a jsou často přeplněna nekvalitní a agresivní reklamou, a to i na veřejných pozemcích a budovách.
7. Výběr zpracovatelů na základě kvality
Mnoho obcí vybírá zpracovatele veřejných zakázek pouze nebo převážně podle ceny bez ohledu na kvalitu. Bývá to zdůvodňováno strachem z obvinění ze subjektivního hodnocení. Výsledkem je výběr nejlevnějšího zpracovatele bez znalosti, jakou práci odvede. Zejména u projektů se ale rozhoduje i o ceně budoucí stavby a provozních nákladech, tedy o 10- až 100násobně větší investici. Podobné to je u zpracovatelů územních plánů. Bez posouzení akce jako celku dochází k plýtvání městskými financemi.
8. Městský/obecní architekt
Řada obcí ještě nemá architekta města nebo obce. Obtížně pak pečují o komplexní rozvoj obce se znalostí strategického a územního plánu.
9. Zapojení občanů
Mnoho obcí se nevěnuje aktivní komunikaci se svými občany. Pokud ano, tak spíše nárazově a obtížně hledá jak mediátora, tak partnery takových setkání.
10. Vzdělávání veřejnosti
Mnoho obcí se nevěnuje vzdělávání občanů v zájmu a péči o společné prostředí. Tento nezájem vede k pasivitě a zvyšuje lhostejnost a vandalismus. Brání převzetí osobní odpovědnosti a identifikaci s prostředím a hrdosti „být doma“.
👉 Teze v kompletním znění najdete na našem webu: https://www.cka.cz/svet-architektury/aktualne/novinky/cka-zverejnila-teze-ke-komunalnim-volbam-2026
